Smutek z Václavů: jeden trapný, druhý pokrytecký, oba mstiví

Příběh politického života Václava Klause a Václava Havla je varováním pro všechny, kdo jsou příliš dlouho v politice. Kdo je v politice příliš dlouho, tomu začne, lidově a přesně řečeno, hrabat v šišce. Bez výjimky a progresívně. Dlouhý pobyt v politice umí udělat i z nesmírně inteligentních, kreativních a celkově velice zajímavých lidí slintaly beze smyslu. Přitom stačilo tak málo – včas odejít. Jak vidno, je to těžká věc. Z významných politiků to alespoň částečně dokázal jen Miloš.

Muheheeeeegoogle

Co předvádí v posledních dvou měsících Václav Klaus, nad tím již zůstává rozum stát (věnoval jsem se tomu podrobněji v nedávném blogu ). V rámci nějakého ujetého fundamentalizmu nereagujícího na změny v českém politickém prostředí se rozhodl v rámci ataky mstivosti, která ho postihla, zničit jedinou relevatní pravicovou stranu v ČR, svoji ODS. To se mu samozřejmě nepodaří, protože svůj vliv, stejně jako Miloš, už ztratil. Obracejí se proti němu už i takoví věrní jako já nebo nebo předseda Senátu Sobotka. Zajímavé je, že na tohle Klaus dokáže reagovat jen tak, že zveřejní na svých stránkách text z pera svého poskoka mdlého rozumu Hájka, který tvrdí, že nevznikl z opice . Já bych dodal, že proto, páč opice je.

Lady Thatcher, Klausův velký vzor, také poté, co opustila premiérský post, dokázala jízlivě komentovat dění v rodné konzervativní straně, ale do extrémů nešla nikdy. A když jí přestalo sloužit zdraví, velice moudře se stáhla do soukromí. Doufám, že Klaus udělá to samé, až přijde jeho čas. Bylo by smutné sledovat konec kdysi inovativního a odvážného muže v podobě mstivého starce vytrženého z reality. Někdy si kladu otázku, jaký vliv má na Klause jeho okolí, přesněji jeho nejbližší spolupracovníci. Jednak jsou tu smrtící kombinace vynikajících intelektuálů typu Dr. Weigl, na druhé straně vulgární primitivové typu Jakl.

Další ke Klausovi z poslední doby:

Fischer - na divadle se tomu říká šmíra...

Na Paroubka s Petrem Machem? K popukání!

Nepřeji si, aby s e o nás otírali ouřadové EU

Tolik tedy o trapnosti. Nyní něco k pokrytectví. Havlova péče o životní prostředí se nejnověji ukázala v tom, že jej pohoršila starost některých politiků o to, aby měly automobilky co vyrábět, by měl čeho do úst dělný lid. To je dle Havla něco jako koncentráky. Hezké. Neřekl bych ničeho, kdyby byl pan Havel býval žil v zemljance někde v lesích. Jeho celoživotní ekologické bláboly nemají a nikdy neměly žádnou oporu v jeho životním stylu. Ten se vždy vyznačoval obrovskou enegetickou spotřebou – dům na nábřeží v Praze, chata na venkově, že v ní estébáci mohli sledovat desítky lidí najednou. Dnes zase konference beze smyslu na které se slétávají intelektuálové z celého světa. Asi ne v plachťákách, takže exhalace tam nějaká bude. A teď Vašek je celoživotním milovníkem Mercedesů a Dáša zas nemůže dopustit na trendy hadříky od Lafity – ten zřejmě také netká ze lnu vypěstěného na vlastním záhumenku.

K Havlovským duchům:

Špína kulturní fronty

Chartisté spolu s odboráři proti reformám

Soudruzi umělci aneb mentalita parazita 2

Václavové, co se tak na to vykašlat? Jeden ať píše divadelní hry, druhej ať přednáší v konzervativních think-tankách. Přenechte tu dřinu mladým, oni na to ještě maj hlavu. Ale hlavně ne těm mladým, co se líběj vám – kombinace panelákového pravičáka Macha se strojvůdcovským právníkem Grossem mi zní dost blbě.

Mimochodem – v kontextu dvou Václavů – všimli jste si toho, že pořádná sranda byla vždycky jen s Milošem? Miloš se sice taky naďál kravin a při vzpomínce na typy Grégr nebo Kořínková se mi dělá kopřivka ještě dnes, ale stejně... Kdyby si tak Václavové uměli občas povyrazit jako Miloš, měli by to jejich příznivci, mě v to počítaje, mnohem lehčí ;)

A než se na do mě nekdo pustí kvůli Klausovi, ať si radši přečte nejdřív ty hory blogů, kde jsem ho vynášel do nebe (bohužel, už se musí klikat dosti v minulosti ). Také podotýkám, že mi Klaus visí vedle knihovny. Takže prrrr!! A o Paroubkovi nebo Ráthovi psát nebudu jednak proto, abych se neušpinil a jednak proto, že na ty dobrý slovo už neplatí. Těm už jenom lepanec takovej, aby druhej chytli o obrubník. Kdepak si třepit péro či ústa!

Kdo umí, ten umí: