Radar proti Rusku? Ano, správně!

V posledním týdnu dostávají ti, kdo snad na chvíli věřili tomu, že z Ruska se stal jen nenasytný obchodník s nerostnými surovinami, tvrdou lekci z gruzínského krizového vývoje. Nemá smysl se zabývat tím, kdo je vinen více, kdo méně, kdo je dobrý a kdo horší – najdete vždy argumenty pro obě strany a pravdy či objektivity se nedoberete ani na Kavkaze, ani na Balkáně, ani na Blízkém východě, ani v Severním Irsku či na jakémkoli jiném podobném místě. Snaha marná a pro nás ve střední Evropě jsou důležité jiné věci. Tím ale rozhodně nenabádám k cynickým přístupům, jen se chci realisticky podívat na tyto věci z naší, tedy české, strany.

Jsem vyznavačem teze (párkrát jsem ji již ve svých blozích zmínil ), že na mezinárodní události se s klidem dají aplikovat konstanty velmocenské politiky 19.století a to přesto, že se doby změnily, že jsou k dispozici jiné technické prostředky, jinak se komunikuje atd. Balkán a Kavkaz jsou přímo krystalickým případem, který to potvrzuje. V podstatě se nám po přestávce dané studenou válkou vrací starý dobrý koncert velmocí – což je terminus technicus vědy historické, stejně jako tzv. dlouhé století. Mám ty termíny rád, protože když je člověk pečlivě chová v hlavě spolu se všemi významy, které mají a kontexty, které se s nimi pojí, nediví se ničemu, co se děje v našem civilizačním okruhu dnes.

Rusko je medvěd, neotesaný primitiv a ortodoxní fašista (konec života Solženicina je nejvýmluvnější ilustrací toho, co je typický ruský intelektuál), který přijde do Ermitáže, tam si krkne, plivne na kachličky a vykálí se do kouta. Po chvilkovém oslabení a rozvratu 90.let se vracejí k tomu, co dělají od dob Petra Velikého, co nepřestalo ani za Stalina a co bude konstantou i v době, až soudruh Medveděv již dávno bude koukat na macešky zespoda. Blízké pohraničí je blízké pohraničí a Rusko s ním bude dělat vše, co se mu povolí. Rusko je asijská despocie s okrajovými evropskými výjimkami, které potvrzují pravidlo. Můžete se nechat zblbnout návštěvou v Ermitáži nebo se realisticky dívat do učebnic historie nebo na události v Gruzii. Rusko rozumí jen hrubé síle, diplomacii nevyznává a de facto ji pokládá toliko za výraz slabosti. Pro slabší duchem podotýkám, že když zde hovořím o Rusku, neznamená to, že si o jiných světových hráčích myslím, že jsou andílky s idealistickými názory.

Nemám informace ze CIA, a tak netuším, zda je radarové zařízení, které má stát v Brdech opravdu spíše proti hrozbám typu Irán, nebo zda je skutečně primárně proti Rusku. Jako český občan s českými zájmy doufám, že je proti Rusku především . Zdají se to potvrzovat i výroky polského premiéra Tuska během včerejšího podpisu smlouvy o umístění raket na jejich území – ruská akce v Gruzii prý tato jednání značně usnadnila a urychlila. S potěšením jsem také před pár dny na CNN v přímém přenosu sledoval polského prezidenta (o kterém jinak nemám opravdu valného mínění) spolu s jeho ukrajinským kolegou a dalšími státníky na náměstí v Tbilisi, kam přijeli podpořit Sakašviliho. Oceňuji to v každém případě daleko více, než momentálně slizské Klausovy výklady o tom, že Kosovo otevřelo Rusku více možností na Kavkaze.

V tomto kontextu bych našemu prezidentovi připomenul spíše velice zajímavou tezi, kterou jsem zaslechl před nedávnem v pořadu BBC Hard Talk od gruzínského víceprezidenta (jehož jméno jsem si dovolil již zapomenout), který trefně řekl, že chce-li Rusko přistupovat k Jižní Osetii či Abcházii jako přistupují ostatní ke Kosovu, pak by to mělo udělat, totiž celý případ internacionalizovat. Zatím jsem si tedy nevšiml toho, že by Rusko volalo po nasazení mírových sborů OSN či EU na těchto územích, nebo že by žádalo jejich mezinárodní správu.

Připomínejme si také, že Rusko je z těch zemí, kde život člověka, přesněji obyčejného člověka, nemá žádnou cenu. Vzpomínáte na ty scény strašlivého amatérizmu končící stovkami mrtvých v moskevském divadle na Dubrovce, v beslanské škole a na mnoha jiných místech? Nebo ty děti, co dnes vidíme na TV záběrěch z Osetie na trasportérech? Víte, že v ruské armádě v důsledku brutální šikany páchají sebevraždu stovky mladých mužů? Možná, že se někteří dali oklamat obrazem Ruska, který vytváří úzká slupka těch, kdo zbohatli na utrpení drtivé většiny svých spoluobčanů, mě spíš v hlavě vězí Groznyj rozsekaný na kusy.

Zaplaťpánbu, že jsme v NATO i s jeho pátým článkem. To je základ, který nás chrání. Rusy si nechme v karlovarských lázních nebo na golfu u Karlštejna, jinak ale dělejme vše možné, abychom si je drželi od těla. Medvěda si můžete hýčkat celý život, vykrmovat ho lahůdkami a vybírat mu blechy s kožichu, ale to vás ani v nejmenším neuchrání od toho, aby vás za minutu nesežral a ani si po tom neškytnul. Topolánek se Schwazenbergem vědí, že na jednání do Kremlu se jezdí s úsměvem, ale že je třeba mít pro jistotu pod kabátem schovaný pohrabáč, kdyby se medvědovi zdálo, že už uplynula moc dlouhá doba od snídaně. Naštěstí žijeme v dobách pro naši státnost vcelku velice příznivých. Být více ošklivo a být u vesla Paroubek , vydá se za splacenou hypotéku do březového hájku hledat plástve medu.