Orbán – převzal moc, ale neumí vládnout

Bohužel se ukazuje stále jasněji, že maďarský premiér nemá jasnou koncepci, přespříliš často jen improvizuje, je ve vleku událostí, na které má jen malý vliv. Naposledy se to ukázalo v pondělí, kdy se při otevření jarní schůze parlamentu čekalo na dlouho ohlášené strukturální reformy. Orbán sice v parlamentu dlouze mluvil, ale jen velice obecně a velké strukturální reformy nově slíbil ohlásit až před nadcházejícím státním svátkem, tedy před 15.březnem. Odklady a odklady.

Při projevech je za Orbánem čím dál víc vlajek...kormany.hu

Inu, zřejmě si myslí, že na vše je dost času, protože přece u moci nejsou ještě ani rok a v opozici předtím pobyli pouhých 8 let. Pravdou ovšem je, že tím už vyvolává velký úžas, protože od převzetí moci de facto předvedli jen velké PR akce a politický marketing, který nemá na reálný každodenní život Maďarů prakticky žádný vliv – mám na mysli hlavně velkohubé deklarace, dvojí občanství, přípravy nové ústavy (bude přijata asi v už v půlce dubna), tragický mediální zákon, impotentní, prakticky neviditelné předsednictví EU (ať si o Topolánkovi myslí kdo chce co chce, tohle zvládnul mnohokrát lépe než Orbán). Potom tu už jsou jen prvky socialistické hospodářské politiky v čele se znárodněním soukromých penzijních fondů a různých forem mimořádného zdanění soukromé sféry spojené s čímdál častějším neskutečně mocensky arogantním jednáním, ba přímo vyhrožováním (akční skupiny, které mají kontrolovat, jestli v soukromé sféře po zavedení rovné daně po novém roce dost platí - jako jeden zcela čerstvý pikantní příklad).

Přitom situace mnoha Maďarů je přímo zoufalá – celý jeden milion (!!) lidí v této zemi s méně než 10 miliony obyvatel je na černé listině dlužníků a zhruba sto tisíc rodin (tedy statisíce lidí) nejsou schopny splácet úvěry za nemovitosti a před vystěhováním na ulici je chrání uměle vládní moratorium, které nejpozději za několik měsíců vyprší. Ani pro tyto zadlužené rodiny Orbánova vláda nepřipravila žádné řešení a místo toho se zaobírá těmi PR akcemi, které jsem uvedl výše.

Malá vsuvka – zadlužení Maďarů v cizích měnách (především švýcarský frank) je opravdový fenomén, který stojí za dalekosáhlé rozbory, zde jen stručně. Maďaři mají dlouhodobě, po celé generace strach z vlastní měny, které oprávněně nedůvěřují. Ne že u nás bychom neznali válečnou inflaci nebo měnové reformy, ovšem u nás se takové katastrofy dějí jen občas. V Maďarsku jsou ovšem velice časté – Maďarsko bylo za posledních dvacet let na pokraji bankrotu hned třikrát (1989/90, 1995 – slavný Bokrosův balík, 2008/9 – Gyurcsányova půjčka u IMF). Nezapomeňme také, že obyvatelstvo zde neustále trápí inflace. Ještě v devadesátých letech tady banky půčovaly na úroky 30 a více procent. My v ČR jsme ani za komunizmu, ani za svobodné éry nic takového nažili jinak než je v krátkodobých náznacích (třeba liberalizace cen na začátku 90.let). Je tu tedy HLUBOCE zakořeněná nedůvěra ve vlastní měnu, což žene Maďary logicky k myšlence, že hotovost nemá cenu, a tak se snažili vše vrazit do nemovitostí, automobilů a další nepeněžních statků. Úroky ve forintech byly vždy podstatně vyšší než kupř. ve zmíněných švýcarských francích a tak se tu dlouhé roky zadělávalo na obrovský problém, který dříve nebo později musel přijít s větším kurzovým výkyvem. Pokud mě paměť neklame, maďarské obyvatelstvo, firmy a stát mají celých deset procent světových (!!) úvěrů ve švýcarských francích. Dokážete si představit, když najednou ze dne na den dlužíte třeba o 40% více??

Pro nezúčastněného pozorovatele to zvenčí může vypadat tak, že Orbánova vláda je neskutečně činorodá a ona opravdu chrlí jeden zákon za druhým. Ale ve velké většině je to takové plácání o ničem. Je zajímavé, že lidé zatím na ulicích neprotestují (tedy alespoň ne ve velkém) – i když o Orbánovi se dá stejně jako o jeho socialistickém předchůdci Gyurcsányovi (který mimochodem velice čile bloguje) říct, že lhal a lže ráno, ve dne i v noci, protože realita má s jeho předvolebními sliby jen pramálo společného. A to se může vládní komunikace snažit jak chce a zásadně nikdy nepoužívat slova jako reformy. Toto snad až příliš často nabývá komických forem, to neuvěřitelné ptydepe, výklady o národní jednotě a spolupráci...

Mám Maďary moc rád na to, než abych jim přál, aby to všechno trvalo moc dlouho. Tak jim přeji, ať se úplně spletu a ať je tu do deseti let těch Orbánem slíbených milion nových pracovních míst.

Jeden z mnoha příkladů Orbánovy patologické sebeprezentace - výroční řeč ve stylu amerických prezidentů ze začátku tohoto měsíce: