Šrotovné – bohatí ještě bohatší a chudí ještě chudší!

Evropou obchází strašidlo šrotovného, které je přímo příkladem typické politické tuposti, případně politického populizmu nejhrubšího zrna a zhovadilosti voličů, kteří na to letí jako vosy na tureckej med. Co to vlastně šrotovné je?

Trautenberg

Šrotovné je nápad, jak z peněz všech podporovat jen některé. Kteří jsou ti někteří? Jsou to ti, kteří vyrábí auta a jejich součástky a pak také ti lidé, kteří mají více peněz než ostatní. Je to taková zvrácená logika, podobně jako třeba u podpory stavebního spoření, které se samozřejmě na stavby a rekonstrukce používá a používalo naprosto minimálně. Stát (hlavně tedy socialističtí politikové) řekne – máš nějaké peníze? Dobrá, ještě ti přidáme – v tomto případě na auto. Nemáš? Tak to ti naděláme na hlavu. Podpora sociálně slabých jako řemen a také to je jistě ve prospěch diverzifikace našeho průmyslu. Dělalo se to samozřejmě nejen v případě nás ševců prťavců, dělalo se to i ve velkém – máš miliardu eur, dobrá, ještě ti sto milionků přidáme (zas ty automobilky, že?).

Naštěstí většina českých politiků, kteří jsou momentálně u vesla, šrotovné mají za to samé, co já. Snad ty zbylé odradí to, že když zavedli šrotovné v NDR, že se zvedly prodeje škodovek v ČR. On si totiž trh, ač je hrubě omezen, dokáže i v těch zbylých pozicích, kde ještě alespoň zhruba může fungovat, svoji pozici uhájit – ale to je stará věc, o které nás zdostatek poučila rakouská ekonomická škola v čele s L. von Misesem . Anebo také eseje ještě starší, od Francouze F. Bastiata – Petice výrobců svíček a Co je a co není vidět . Z těch tyhle základní věci pochopí i hodně velký hlupec.

Příčiny krize jsou také jasné a teorie o tom je také dávno již fousatým děděčkem, doporučuji Peníze v rukou státu od klasika, Misesova žáka, Murray N. Rothbarda . Příčinou krize je socializmus, který se rozlezl až do bankovního sektoru – a tak celé roky dostávaly úvěry miliony těch, kteří je nikdy dostat neměli, případně je dostat měli, ale za daleko rozdílnějších podmínek. Tohle banky prolezlé v top managementu lemply a grázlíky všelikého druhu samozřejmě mohly dělat jen proto, že věděly, že ať podělají věci tak nebo onak, vždy je strýček stát z našich peněz zachrání, alébrž nás za bílého dne okradou i o poslední gaťata a ještě se nám budou smát do ksichtu. Za normálních okolností by se banka raz dva položila, představenstvo by skončilo v lepším případě ve vazbě, daleko spíše na jednotce intenzívní péče, kde by se vylízávalo z lynčování davem. To je panečku pak jiné rozhodování, když člověku hrozí, že mu někdo rozmašluje hlavu motykou!

Tohle všechno tedy stojí na vrcholu, odtud začala dlouholetá nesprávná alokace investic tam, kde být neměly nebo tam, kde přinesly daleko méně výnosů a užitku. Tak začaly všechny ty deformace, které stále dokola zapříčiňují tzv. hospodářský cyklus. Kdyby trh normálně fungoval, nikdy by k žádným cyklům nedocházelo – a žádná socialistická keynesiánská politika na to opravdu potřeba není.

Ovšem už dnes se zadělává na průšvihy nové, možná ještě hlubší. Odměňujeme kroky našich vlád ty, kteří za vše mohou, lijeme peníze tam, kde se v lepším případě bez efektu ztratí nebo kde se v případě horším rozmnoží do problémů budoucích. Takže, moji milí trubečkové, chystejte se na krizi další. Doporučuji vám zlato a nemovitosti, případně sbírky známek anebo angličáků. Peníze rozhodně ne, dokud jsou v rukou státu, protože do té doby budou mít hodnotu podle toho, jak se vyspí Trautenberg.

Další moje blogy k tématu:

Vtip z Hořic pro ty, co platí hypotéky a tržní nájemné jak (doplň)

Ti voliči, to je ale hnůj!