Vtip z Hořic pro ty, co platí hypotéky a tržní nájemné jak (doplň)

O nejnovější vtip na téma sociální apartheid se pokusili v Hořicích. Pokud patříte mezi ty, kdo jsou uvedeni v nadpise, případně bydlíte v (opravdu) vlastní nemovitosti, jistě se budete spolu se mnou za břich popadat...

Zde tedy onen článek z horice.org (tučné zvýraznění autor blogu):

Byty nabídnou Hořice levněji, také čas na rozhodnutí bude delší

O pět a deset procent sníží město cenu privatizovaných bytů v ulicích Jablonského a Máchova. Tři desítky bytových jednotek tak získají lidé levněji, než se původně očekávalo. Nájemníci dostali také více času na rozhodnutí, zda si byt od města koupí. Shodli se na tom hořičtí radní.

"Ceny jsou stanoveny realitní kanceláří, která pro nás privatizaci zajišťuje, a ta při jejich výpočtu vycházela z výše nájemného," řekl starosta města Ivan Doležal. "Je pravda, že se ceny lidem nelíbily, proto jsme oslovili firmu, aby je dodatečně snížila. Návrh počítá s tím, že v jednom domě půjdou ceny dolů o pět procent a v druhém privatizovaném domě o deset procent," upřesnil starosta.

Radnice zároveň o dva měsíce posunula termín, do kdy se mají nájemníci k privatizaci vyjádřit. "Původně nám měli dát vědět do konce listopadu, lhůtu jsme jim ale prodloužili až do konce ledna. Nechtěli jsme, aby museli věci řešit narychlo, budou mít čas si vše v klidu přes Vánoce rozmyslet," míní Doležal.

Město prý pomáhá řešit zájemcům také otázku financování nákupu bytů a v některých sociálně problematických případech jedná i o možnosti přidělení náhradního bytu, který by měl srovnatelnou kvalitu s tím privatizovaným.

"Navíc lidé k těmto levným bytům, které jim za výhodných podmínek prodáváme, dostanou v jednom případě i velký kus pozemku o rozloze kolem dvou tisíc metrů čtverečních," dodal starosta.

Ceny bytů v Jablonského ulici se tak pohybují v rozpětí od 138 do 200 tisíc korun, v Máchově ulici asi od 205 do zhruba 310 tisíc. Výjimkou jsou větší byty, například jeden byt o rozloze 106 metrů čtverečních vychází na 575 tisíc korun.

A zde můj blog upravený blog z října minulého roku s názvem Sociální apartheid - socík pro jedny, kapitalizmus pro druhé:

Česká společnost je údajně rovnostářská. Myslí se tím, že Češi údajně nemají rádi, když jsou ve společnosti příliš velké sociální rozdíly, čímž se míní především majetek. Údajně k tomu přispěl historický vývoj, kterým jsme prošli za posledních několik století. Já se ale domnívám, že to se hodí tak leda jako floskule do podprůměrné historické práce nebo spíše do normálního novinového článku. Je v tom totiž hodně pokrytectví a lži, stejně jako záměn a nepřesností.

Nebudu se tu pouštět do nějakých hlubokých výletů do minulosti, jde mi především o naši současnost po roce 1989. Nicméně alespoň připomenu, že i za komunizmu bylo do rovnostářství daleko – začalo to tím, že první starostí soudruhů po převratu v roce 1948 bylo ukrást co nejvíce a nastěhovat se do vil po továrnících (jo jo, Pareto má vždy pravdu!), pokračovalo to tím, že zatímco některé dělnické profese žily takříkající z ruky do huby, z jiných byla učiněna skoro šlechta placená lépe než 90% zbytku společnosti a skončilo to tím, že se Jakeš prorocky zeptal, jestli my jsme to s tou socializací tak trochu nepřehnali – v situaci, kdy už se veksláci spolu s polovinou politbyra a StB nemohli kapitalizmu dočkat.

Po roce 1989 se údajné české rovnostářství dále prohlubovalo. Statisíce lidí zprivatizovalo doslova za pár kaček byty na základě toho pouhého faktu, že se v těch bytech prostě ve správnou dobu nacházeli. Případně dodnes platí směšné netržní (regulované) nájemné. Jejich socialistické účty platí lidé, kteří doopravdy bydlí ve svém nebo nešťastníci žijící v tržním podnájmu. A tak studenti a mladé rodiny s dětmi splácí padesátníkům hypotéky a leasinky na vozy vyšší třídy. Velmi sociálně přátelské prostředí, hned je lépe vidět, že Češi jsou rození rovnostáři. Vlastníci bytů v panelácích považují za samozřejmost, že se stát finančně podílí na rekonstrucích domů, ve kterých jejich byty jsou – takový vlastník domečku někde na vesnici to jistě chápe úplně stejně.

Jistě, rovnost nikdy nebyla nikdy nebude a její umělé navozování vždy přineslo podstatně více problémů a trápení než jakéhokoli užitku či snad dokonce spravedlnosti. Proto také rovnostářem nejsem, ideově jsou mi nejbližší klasičtí liberálové (dnes libertariáni) Adamem Smithem počínaje, pokračujíc Misesem a konče třeba Rothbardem (v našich podmínkách Petrem Machem). Jde mi tu spíš poukázat na to pokrytectví, které v nás mnohdy je, když si mnozí z nás o sobě myslíme, že jsme rovnostáři. O tom, že je všechno v tomto ohledu úplně jinak, se můžeme poučit na tvrdých datech shromážděných v monografiích a studiích kupř. Matějů, Straková a kol.: Nerovné šance na vzdělání (Academia, Praha 2006) nebo Katrňák: Odsouzeni k manuální práci: Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině (Slon, Praha 2004).

Jsem zastáncem společnosti šancí a příležitostí – tj. aby pokud možno co nejvíce příslušníků naší společnosti mělo rovné příležitosti a šance. Nikoli garantované výsledky!! – v tom je velký a podstatný rozdíl, který od sebe zřetelně odděluje ty, kteří jsou buď mazanými či přihlouplými pokrytci nebo krvavými fanatiky a ty, kdo požadují, abychom se v maximálně možné míře pokoušeli o fair play.

Začít můžeme kupř. tím, že všichni budou žít ve stejných podmínkách. Tím myslím kapitalizmus pro všechny a ne jen pro některé. To přinese nakonec výhody společnosti jako celku, především to ale odstraní tu do očí bijící, hrubou, šikanující a pokořující nerovnost, jejímiž nejzřetelnějšími symboly jsou v českých podmínkách především regulované nájemné a všechny možné dotační tituly zvýhodňujcí již zvýhodněné na úkor již tak znevýhodněných. Nejhorší pocit je, když člověk cítí, že nedostal nikdy příležitost či šanci a když ví, že to není kvůli nějakým lidmi neovlivnitelným faktorům, ale právě kvůli něčemu, co mu zařídil a připravil někdo druhý. To dokáže spolehlivě dohnat k extrémům. Dejme si na to pozor.

Jak vidíte, rok se s rokem v blogu sešel a marnost nad marnost... asi taková, jako když si za dnešní ekonomické krize čtete v Misesově Lidském jednání. Zacyklujeme se.

Ale abychom nebyli tak vážní... zde Otevřený dopis KSČM - ale pozor, chce to trochu trpělivosti!! ;)

Dneska letí retro, tady jedno retro s Českou sodou a její sondou do porna 70.let:

A Bilak, ten to zazdí a okorunuje: