PR katastrofa a soud nad filozofy

Maďarské předsednictví EU začíná pro Orbánovu vládu snad nejhůř, jak jen začít mohlo – totiž je zcela zastíněno rozsáhlou debatou nad velice kontroverzním mediálním zákonem. Dnešní vystoupení maďarského předsedy vlády v evropském parlamentu prakticky jako by snad ani nebylo. Orbánova vláda je překvapivě neschopná v oblasti PR, toto je už několikátý případ.

Ágnes Hellergoogle

Vlastně již celé týdny (od konce minulého roku) je Maďarsko denodenně na paškále celosvětových médií a výstupy jsou až na zanedbatelné výjimky jasně negativní. Nejen pro tento zákon – i kvůli tématům jiným jako dvojí občanství, oklešťování ústavního soudu, zestátnění soukromých penzijních fondů atd. Kritika se na Maďarsko hrne i z vyloženě konzervativních pozic. Maďarská vláda na to musela chtíc nechtíc reagovat tím, že slíbila Evropské komisi, že v případě potřeby mediální zákon přepracuje. A ta potřeba rozhodně nastane (v mých předchozích blozích můžete sledovat průběh maďarské politiky v hlavních bodech klidně hned od Orbánova znovuzvolení ZDE). Není jistě bez zajímavosti, že už dnes zabírá vládní strana ve zpravodajství veřejnoprávní tv přes 80% procent a jen sám Orbán je zastoupen 4x více než všichni ostatní politikové dohromady!

Sám se cítím také jako člověk spíše konzervativní a vlastenecky cítící, ale to, co předvádí druhá Orbánova vláda (první 1998-2002), to někdy opravdu člověku hlava nebere. Je to jakoby život v předminulém století. Mezi prvními zákony této vlády figuruje přitroublé patetické prohlášení o tom, jak maďarský národ vykonal nesmírnou revoluci, jak je konečně znovusjednocen atp. Jazyk toho prohlášení je tak neskutečně patetický a trapně blábolivý, že z toho jde člověku hlava kolem – a toto prohlášení je povinně v rámečku vyvěšeno v každé státní instituci. Já jsem se s ním osobně seznámil v národní galerii v areálu budského hradu, kde jsem se byl podívat na Munkácsyho kristovskou trilogii.

Znám je rovněž zákon o dvojím občanství, který samozřejmě nedělá dobrou náladu mezi sousedy Maďarska, momentálně jistě také proto, že brzo bude (dle slov předsedy parlamentu, místopředsedy vlády a dalších) také HLASOVACÍM PRÁVEM (zřejmě už za pár měsíců, až bude i nová ústava). Prý to bude něco podobného jako mají pro krajany již zařízeno v Chorvatsku, ale diplomaticky to rozhodně nezní, protože Maďary z historie velice dobře známe. Protože se veřejné mínění bude pochopitelně po ekonomicky nepopulárních opatřeních postupně výrazně obracet proti vládě, budou zahraniční krajánci použiti v přístích volbách jako special support pro vládní stranu Fidesz-KDNP.

Orbán má skutečně trochu monarchistické manýry a člověk se má skoro chuť ptát, jestli jako kdysi diktátor Horthy také nepřijel do Budapešti na bílém koni... prozatímním vyvrcholením těchto velmocenských tendencí je, považte tu absurdnost, útok na filozofy. Neformální kruh liberálně laděných levicových filozofů shromážděný kolem mezinárodně známé filozofky Ágnes Hellerové byl obviněn provládními médii (dle všeho zcela neoprávněně) ze zneužívání peněz z grantového systému. Je to opravdu velice symbolický a nadmíru dobře současné maďarské poměry ilustrující případ toho, kam až hodlá vládnoucí granitura zajít. Do jakých podrobností hodlá vše kontrolovat a ovládat – prostě hodlá jít až do kabinetů filozofického ústavu! Dohlížet a trestat. Nepřehlédnutelné jsou bohužel i prvky antisemitizmu.

Vypíchnul bych také jeden velice nebezpečný fakt, který se pravidelně vyskytuje ve zdejším řekněme "vládním" diskurzu - slovo LIBERÁLNÍ je používáno takřka výhradně ve smyslu pejorativním, zcela delegitemizujícím a (hlavně) nenárodním.

Je to velice smutný pohled na to, kam až dospěl Viktor Orbán a jeho Fidesz (který do značné míry ztělesňuje asi jako u nás donedávna Klaus ODS) – od symbolu liberální demokracie na začátku 90.let po dnešní náběhy ke klerofašistické diktatuře. Mám čím dál inzenzívnější pocit, že Trianon nebyl dějinná náhoda, ale naprostá nutnost, kterou Maďaři sami sobě zcela hloupě, nesmyslně a nešťastně, připravili.

Pro hungaristy zde celé vystoupení filozofky Hellerové ke zmíněné kauze: