Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem konečně viděl v divadle Kočičí hru

30. 11. 2011 17:51:47
Ne že bych byl nějaký fanatický divadelní fanoušek, ale včera se mi splnil sen, který jsem měl od doby, co jsem kdysi viděl televizní záznam divadelní hry Istvána Örkénye v českém provedení za začátku osmdesátých let. U nás to skvěle v titulních rolích Orbánové a Gizi zahrály geniální Dana Medřická a Vlasta Fabiánová, tady v Budapešti to v divadle pojmenovaném právě podle Istvána Örkénye brilantně podaly Judit Pogány a Piroska Molnár.
Judit Pogány - Orbánová...Judit Pogány - Orbánová...orkenyszinhaz.hu

Hra se tady v Budapešti v obnovené premiéře (autor to napsal už na začátku šedesátých let) hraje už přes dva roky a v divadle, kam se dle mého odhadu může vejít tak 200-300 lidí bylo i včera naboucháno do posledního místečka. Zážitek byl strhující, tato Örkényova hra, která z autora udělala mezinárodně uznávaného dramatika, je prostě geniální – je to vlastně tragedie o vážných věcech, přitom ale neuvěřitelně vtipně podaná. Hra trvá přes dvě hodiny, její většinu tvoří de facto takové monologové dialogy či čistě monology a přes to v jednom kuse táhne, nenudí, bouří, filozofuje.

Mistrovské dílo, které vám přesně ukáže, co je umění tvořit – tam je vše obnažené až na kost, postavené zcela na textu a vynikajících hereckých výkonech, tam se nic neschová. Má to obrovskou sílu, přitom to není to plané masturbační umění pro umění, co by umořilo vola.

Sám István Örkény (viz malé foto) tuto svou hru charakterizoval v krátkosti takto: “Kočičí hru (v originále Macskajáték – pozn. D.P.) přede mnou už odvyprávěly tisíce. Dva lidé se milují, ale objeví se překážky, kouzelná třetí celým svým ženským šarmem spoutá muže, šťastný pár předstoupí před oltář.... tento milostný trojúhelník se liší od svých předchůdců, jeho protagonistům není – náct, ani dvacet, ale přes šedesát. Všichni od sebe navzájem něco chceme. Jednom od starých už nechce nikdo nic. Ale když od sebe staří něco chtějí, my se tomu jenom smějeme.” (překlad D.P.) Zní to možná banálně, ale jak většina z vás z české varianty ví, Örkény to zpracoval naprosto skvěle.

Ano, tohle přes padesát let staré divadlo stále funguje...

I když je hra v českém provedení naturelem hlavních představitelek a scénou o dost jiná, stejně se mi dost často v mysli proháněla Medřická:


Maďaři vytvořili i film, ale ten jsem popravdě řečeno nedávno neměl sílu dokoukat... tak třeba někdy příště ;) :

Interview s autorem o hře:

Autor: David Prokop | středa 30.11.2011 17:51 | karma článku: 11.10 | přečteno: 1048x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Richard Mandelík

Magdalena Veliká, flamenco a nadšení

Jediný koncert Magdaleny Kožené v Praze a já nechybím, leč díky pitomému Ticketportalu zvoravšímu předprodej mám 10. října v Rudolfinu až 7. řadu. Avšak zvuk i vizuální zážitek výtečné.

24.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 87 | Diskuse

Karel Sýkora

Exegetické metody musí rozlišovat mezi texty a skutečností

Exegeze je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např. Bible. Samotné slovo exegeze znamená vytažení významu daného textu. A exegeta je pak odborník na exegezi.

24.11.2017 v 5:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 |

Zdeněk Sotolář

Další okopávání kotníků veřejných škol aneb Káťo, blábolíš!

Dát štulec veřejným školám patří k dobrému tónu. Někteří tzv. novináři moc dobře vědí, že je to sázka na jistotu. Jako Kateřina Perknerová v Deníku.cz.

23.11.2017 v 17:36 | Karma článku: 26.76 | Přečteno: 1157 | Diskuse

Karel Sýkora

Svině a páv – sólo Jiří Černohlávek

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt, (autor textu písně) byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto.

23.11.2017 v 13:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 |

Helena Herynková

Využijte minulosti, abyste vylepšili budoucnost

Starý muž, jenž přežil holocaust a stvořil hračkářské impérium pro radost všech dětí. Jaké skrývá tajemství? Hračkář, strhující román z překvapivě nového zdroje...

23.11.2017 v 10:27 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 149 | Diskuse
Počet článků 267 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2645
Ročník 1978. Oblíbení blogeři: pánové R. J. Hřebíček, Binko a Kremlík. Právě čtu István Bibó, Breviárium.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.