Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moje vzpomínka na pana arcibiskupa Otčenáška

25. 05. 2011 19:21:25
Před pár dny zemřel v požehnaném věku arcibiskup Karel Otčenášek. Měl jsem to štěstí, že jsem se s tímto laskavým člověkem setkal hned několikrát, jednou, předminulý rok, dokonce ve velmi úzkém kruhu. Ne, nejsem organizovaný věřící, pocházím z typicky česky ateistické rodiny. Ale jsem dalek toho zaměňovat ateizmus Čechů s primitivním materializmem a relativizmem, stejně jako jsem dalek považovat za křesťany sebestředné pyšné agresory typu Michal Semín.
Arcibiskup Otčenášek na festivalu Mene tekel v roce 2007.Arcibiskup Otčenášek na festivalu Mene tekel v roce 2007.menetekel.cz

S panem Otčenáškem jsem se potkal na různých akcích spojených s politickými vězni, také na festivalu Mene tekel (fotogalerie zde) a při spolupráci se švýcarským fotografem Simonem Freyem (jeho web, sekce Političtí vězni zde - klikněte na Portfolio a pak na Prisoners). Posledním a nejintimnějším setkáním byla krátká návštěva s manželi Freyovými v biskupství v Hradci Králové předminulý rok. Simon Frey vytvořil portrét pana arcibiskupa, který je nyní v inventáři královehradeckého biskupství, na té poslední návštěvě jsme předávali zmíněný portrét.

Setkání s panem Otčenáškem, to bylo vždy setkání se skutečně věřícím člověkem, který byl navíc velice laskavý. Vím, že to zní banálně a pro toho, kdo nepotkal skutečně pokorně věřícího člověka, také asi skoro nepochopitelné... Potkáte vetchého starce, který je ale velice duševně silný, laskavá víra (LASKAVOST, to je asi to slovo, které jej vyloží nejlépe), která nesoudí, která jen je a ukazuje, která byla když byl mladíkem, stejně jako byla, když byl starcem, kterému už nesloužilo skoro nic tělesného. Jeho víra byla, když tvrdě dřel jako dělník a byla i když chodil v nažehleném arcibiskupském oděvu.

Bohužel, velice často je tato skutečná víra na veřejnosti přebíjena různými agresívními pomatenci, kteří ji používají jako jiní používali komunistickou legitimaci. Naštěstí je tu také spousta jiných, a je jedno, jestli jsou to katolíci, protestanté, židé nebo budhisti, kteří nám ukazují, co skutečně cenu má a co je pravé a co zůstává a co jediné si vezmeme s sebou do hrobu. Všímejme si jen Otčenášků a snad raději ignorujme Semíny. Věřícím člověkem jsou totiž jen Otčenáškové, Semínové nikoli.

Oficiální životopis na webu hradeckého biskupství ZDE.

Doporučuji i velice zajímavé blogy R. J. Hřebíčka. Na téma víry psal třeba ZDE.

Autor: David Prokop | středa 25.5.2011 19:21 | karma článku: 28.86 | přečteno: 4278x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 300 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 656 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 385 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 19.98 | Přečteno: 530 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 232 |
Počet článků 267 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2645
Ročník 1978. Oblíbení blogeři: pánové R. J. Hřebíček, Binko a Kremlík. Právě čtu István Bibó, Breviárium.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.