Drzost soudruha Grebeníčka je až neskutečná

Bývalý místopředseda KSČM Miroslav Grebeníček ostře vystoupil proti tomu, aby se ze zchátralé budovy bývalé věznice v Uherském Hradišti stalo Muzeum totality. Člen zločinecké organizace, jehož otec Alois na stejném místě v 50.letech prokazatelně nejodpornějšími a nejbrutálnějšími způsoby mučil, projevil neskutečnou drzost a proti projektu se postavil. Prý proto, že se budou v této instituci připomínat jen komunistické zločiny.

Alois, otecgoogle

Nechám již stranou tu nekonečnou drzost Grebeníčkovu. Myslím, že každý jen trochu soudný člověk uzná, že je třeba uchovávat paměť národa i na ty velmi kruté části jeho historie, mezi něž léta po únorovém převratu zcela bez pochyb patří. Na to nestačí jen knihy, televizní dokumenty či výklad učitele. Na to jsou třeba i instituce muzeálního typu, právě takové, o jaké usiluje Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti (podrobněji viz jejich web, kde můžete podepsat i petici). Tím, že člověk vstoupí na autenticky zachovalá místa, získá i jakýsi emocionální prožitek, dostane do hlavy i něco jiného než historická fakta, statistiky či fotografie. Je důležité TAM BÝT.

To se ničím jiným nahradit nedá. Proto se dále v původní podobě uchovává koncentrační tábor v Osvětimi, proto mají třeba v Budapešti vynikající Muzeum teroru v budově, kde mučili nejdříve nacisté s fašisty, aby je pak plynule nahradili komunisté. Z knih se opravdu nedá pochopit to, jak asi bylo člověku, který se probudil po brutálním mučení na mrazivém betonu a přemýšlel o tom, co se asi děje s jeho rodinou, o které nemá nejmenších zpráv...

Můj fotoblog z věznice Uherské Hradiště je ZDE.

Soudruh Grebeníček a jiní jemu podobní mají strach o něco jiného. Výše zmíněné instituce totiž ukazují, že mezi nacizmem/fašizmem a komunizmem není rozdílu. Nelidská brutalita, destrukce neuvěřitelných rozměrů byla tu založena na rasizmu biologickém, jinde na rasizmu třídním a ze všeho nejčastěji pak různé rasizmy kombinovala. Tyto instituce mají jasně říci celou pravdu – nacizmus/fašizmus JE jako komunizmus a vice versa. Nejsou žádné rozdíly, žádné výklady o tom, že jedna ideologie byla dobrá myšlenka zkažená zlými lidmi atp. Fakta hovoří jinak – obojí byla hrozná příležitost pro nepopsatelné zrůdy bez ohledu na to, že tu či onde byly v nějakých okamžicích někteří, kteří to mysleli dobře a upřímně. To jistě tak bylo, ale nemění to nic na tom, že neexistuje žádné KDYBY, JENŽE a ALE. Nemám černobílé vidění - i já jsem poznal v dětství hodného pana řídícího učitele, který byl komunistou, protože v dětství zažil bídu, i já vidím třeba blog rozumného komunisty, kterého si i mohu v něčem vážit, pana Svobody. To ale nehovoří o ideologii jako takové, o tom, co vždy znamenala, co vždy měla v sobě a v co nutně vyústila!

Ať jde zlo zleva nebo zprava, je podloženo filozofickými tlustopisy nebo není, ať je rudé nebo černé nebo hnědé, pořád je to ZLO a soudruh Grebeníček za svoje řeči patří polít kolomazí a nahý přivázat na pranýř v Uherském Hradišti, kde by pak na něj pokřikovaly děti na cestě do školy, kde jim pak paní učitelka nebo pan učitel řeknou to, že Hitler podepsal se Stalinem dohodu, že Hitler byl v mládí socialista, že nebyly jen Lidice, ale že byla i Katyně, že nebyla jen Osvětim, že byly i gulagy... a že ten pán na pranýři na náměstí říkal, že je to blbost a tak my ostatní s ním proto zacházíme jako s blbcem.