Zelený fanatizmus od Heathrow

Už několik dní stanuje a demonstruje několik tisíc zachránců planety u jednoho z největších letišť světa – u londýnského Heathrow. Podnětem je plánovaná stavba třetí vzletové dráhy. O víkendu už účastníci ale přešli k radikálnějším akcím a policie jim musela bránit v tom, aby narušovali provoz tohoto velmi důležitého světového dopravního uzlu. To by nebylo nic až tak zvláštního, bitky máme u nás taky. Zajímavější byly rozhovory a výkřiky, se kterými bylo možné se seznámit díky BBC a CNN.

Naprosto dominujícím prvkem byla naprostá neschopnost zelených fanatiků diskutovat s někým, kdo má odlišný názor. Proč? Protože ONI znají FAKTA, která jsou NEZPOCHYBNITELNÁ a stojí za nimi prý všichni vědci světa, snad až na pár výjimek. Oni mají tedy samozřejmé právo zahájit jakoukoli akci, která zabrání globálním změnám klimatu. Zaštiťování se vědou je velmi charakteristickým prvkem, který se pravidelně objevuje jako argument různých nebezpečných fanatiků – na to opravdu nezapomínejme!

Kromě toho, že lžou, vybírají si fakta, která se hodí „do krámu“, je velmi zajímavé sledovat to, jak reagují, když jsou vystaveni skutečným faktům. V jednom z přímých přenosů, kdy jeden z mluvčích demonstrujících diskutoval s jednou ctihodnou postarší dámou z nějakého britského think-tanku, to bylo naprosto odzbrojující. Dáma namítla, že zplodiny z britského leteckého průmyslu tvoří jen asi 5 % z celkových britských exhalací a ty jako celek jsou jen asi 2 % těch celosvětových. Takže i kdyby vláda Jejího Veličenstva zakázala všechnu leteckou dopravu od zítřka, výsledek bude prakticky zanedbatelný (a to za předpokladu, že přijímáme to, že oxid uhličitý je škodlivý a že je produkován lidskými aktivitami daleko více než normálními přírodními pochody), každopádně pak neměřitelný pokud se jedná o dopad na životní prostředí. Zvláště pak když uvážíme fakta toho typu jako že v Číně otevírají jednu až dvě uhelné elektrárny týdně (!!). Měřitelný by byl ovšem masívní negativní dopad na světové hospodářství. "Nevadí", reagoval mladík, "jeden let přes Atlantik prý vyprodukuje tolik oxidu uhličitého jako jedna bangladéšská rodina za rok". "Hm", řekl jsem si – "ten člověk asi neví, kolik lidí v takovém Bangladéši žije". Nebo to ví a vybral si raději Bangladéš než Indii s 1,1 mld. obyvatel.

Diskuze probíhaly víceméně vždy podle tohoto modelu či schématu. Zelení se zaštiťovali údajnou naprostou shodou vědců ohledně fakt o globálním oteplování a na fakta předložená jejich odpůrci prostě nereagovali. Člověk si hned jasněji uvědomí, jakému nebezpečí začínáme čelit. Hrstka řvounů se chystá na to, aby regulovali naše životy. Manipulovat tupými masami není až tak těžké, to prokázalo v minulosti již mnoho až příliš schopných diktátorů, kteří se naprosto demokraticky dostali k moci.

Rozumím tomu, že se někomu nelíbí, když se mu doma pětsetkrát za den třepou hlukem skleničky v komodě nebo že se někdo brání toxickým odpadům ukládaným za humny. O tom ale řeč není a na odporu proti takovým věcem se shodneme všichni. Bráním se ale tomu, aby mi nějaké nátlakové skupiny podporované nevyzrálými blbečky na ulicích zvyšovaly daně a regulovaly život. A to mnohdy zcela mimodemokratickým obcházením klasických procedur rozhodování přes různé evropské instituce atp.

Samozřejmě přijímám i to, že mezi zelenými aktivisty jsou i čisté duše, které opravdu věří tomu, že zítra dojde ropa a že záchrana spočívá v postavení větrníků místo Temelína. Budiž jim to přáno, ať se vydováděj – mladí revolucionáři, staří hofráti. Horší skupinou, která zřejmě nad těmito idealisty bez rozumu převažuje, je skupina specialistů na to, jak nikdy v životě nepracovat a jak se nechat pohodlně živit ostatními lidmi. Pro ně je zelené téma nástrojem k tomuto jejich tolik kýženému cíli, nástrojem jak k tomu bezbolestně dospět. Prostě si chtějí vysomrovat teplé místečko v nějakém ouřadu, v europarlamentu či někde jinde.

V malém na to máme zaděláno už i u nás doma. Nenechme to rozrůst do takových rozměrů, které už nebudeme schopni zvládnout. Začíná to dotacemi pro tiskoviny typu Literární noviny, kde nezelený nemůže pracovat, pokračuje to dotacemi na údajně ekologické způsoby výroby elektřiny a zítra to bude mít pokračování v něčem podstatně citelnějším a hlavně citelně dražším a nebezpečnějším.

Poznámka: autor tohoto blogu recykluje i obálky od dopisů a kelímky od jogurtů.

Moje články se s mým svolením objevují i na Neviditelném psu, Angle.cz a na eportal.cz.