Českou televizi co nejrychleji zprivatizovat

Asi nejsem sám, koho trochu nadzvedly ze židle zprávy o tom, jak generální ředitel ČT Janeček dostává statisícové odměny za dobrý chod instituce, v jejímž je čele. Připadá mi to jako dost velká drzost – udělovat si odměny za úspěchy, kterých bylo dosaženo nikoli v tržním, ale řekněme ve „vypolštářkovaném“ prostředí. Všichni si za ČT měsíčně platíme nemalý peníz, lépe řečeno daň. Tak jaképak odměny za dobrý chod. Dobrý chod považuji v instituci typu ČT za samozřejmost, nikoli za něco, za co by se mělo nadstandardně připlácet. Také si nevzpomínám, že by někomu v minulosti byly strhávány peníze za finančně nevydařené hospodaření ČT!

Podíváme-li se na programové schéma ČT, jen stěží hledám něco, na co by bylo nutné vybírat od daňových poplatníků nemalé peníze. Jistě, uznávám, považujíc sám sebe za člověka když ne velekulturního, tak alespoň ne za nekulturního, že jisté úkoly, které ČT plní, jsou nenahraditelné. Mám na mysli kupř. záznamy náročných divadelních, hudebních a jiných představení, údržba cenného archivu televizní tvorby atd. Jistě jsou věci, které nelze zajišťovat na čistě komerční bázi. Pak jsou tu ale všechny ty nekonečné seriály se scénáři na úrovni grafomanského odpadu, sportovní přenosy a desítky dalších druhů pořadů, které může beze zbytku a beze škody zajišťovat komerční médium nebo je lze zrušit ihned, protože se na ně nikdo nedívá a jsou ze všech možných pohledů totálně bezcenné.

Domnívám se proto, že většna ČT by se měla nemilosrdně a co nejdříve zprivatizovat. ČT by pro zajištění opravdu cenných a opravdu důležitých kulturních záležitostí stačil bohatě jeden kanál. Ostatní je naprosto zbytečný přepych, který ničemu neprospívá. Tedy samozřejmě až na všechny ty kamarádské kroužky, které si vzájemně dohazují kšeftíky a až na management, který si za naprosto samozřejmé výkony v netržním prostředí uděluje nehorázné odměny. Nejlepší by bylo uříznout si někde proutek a vypráskat je z jejich teplých kanclíků.

S privatizací by samozřejmě mělo přijít i propuštění valné většiny zaměstnanců, protože na chod jednoho kanálu pochopitelně stačí daleko méně lidí. Nebohý český daňový poplatník by ušetřil ročně několik miliard, které se rozplizávají buď do kapes různých ušmudlaných grázlíků napojených na "měkké" peníze z ČT a které jsou nepochybně mnohem více třeba na desítkách či spíše stovkách jiných míst.

Lehko se to ovšem píše, těžko se to dělá. Všichni si ještě vzpomínáme na tzv. televizní krizi, kdy se těmto výše zmíněným pijavicím podařilo přesvědčit valnou část národa a přihlouplé či vyčůrané (nehodící se škrtni) politiky typu Ruml o tom, že když jim nebudeme platit z našich daní výpalné, zhroutí se demokratický systém v zemi. Důsledky vidíme dodnes – v ČT platíme minimálně z devadesáti procent za nejtvrdší komerci. Doufám, že se najde nějaký odvážný politik, který se tohoto tématu chopí, vysvětlí jej širší veřejnosti a prosadí jej v Parlamentu. Je už na čase.

Moje články se s mým svolením objevují i na Angle.cz a na eportal.cz.