Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem konečně viděl v divadle Kočičí hru

30. 11. 2011 17:51:47
Ne že bych byl nějaký fanatický divadelní fanoušek, ale včera se mi splnil sen, který jsem měl od doby, co jsem kdysi viděl televizní záznam divadelní hry Istvána Örkénye v českém provedení za začátku osmdesátých let. U nás to skvěle v titulních rolích Orbánové a Gizi zahrály geniální Dana Medřická a Vlasta Fabiánová, tady v Budapešti to v divadle pojmenovaném právě podle Istvána Örkénye brilantně podaly Judit Pogány a Piroska Molnár.
Judit Pogány - Orbánová...Judit Pogány - Orbánová...orkenyszinhaz.hu

Hra se tady v Budapešti v obnovené premiéře (autor to napsal už na začátku šedesátých let) hraje už přes dva roky a v divadle, kam se dle mého odhadu může vejít tak 200-300 lidí bylo i včera naboucháno do posledního místečka. Zážitek byl strhující, tato Örkényova hra, která z autora udělala mezinárodně uznávaného dramatika, je prostě geniální – je to vlastně tragedie o vážných věcech, přitom ale neuvěřitelně vtipně podaná. Hra trvá přes dvě hodiny, její většinu tvoří de facto takové monologové dialogy či čistě monology a přes to v jednom kuse táhne, nenudí, bouří, filozofuje.

Mistrovské dílo, které vám přesně ukáže, co je umění tvořit – tam je vše obnažené až na kost, postavené zcela na textu a vynikajících hereckých výkonech, tam se nic neschová. Má to obrovskou sílu, přitom to není to plané masturbační umění pro umění, co by umořilo vola.

Sám István Örkény (viz malé foto) tuto svou hru charakterizoval v krátkosti takto: “Kočičí hru (v originále Macskajáték – pozn. D.P.) přede mnou už odvyprávěly tisíce. Dva lidé se milují, ale objeví se překážky, kouzelná třetí celým svým ženským šarmem spoutá muže, šťastný pár předstoupí před oltář.... tento milostný trojúhelník se liší od svých předchůdců, jeho protagonistům není – náct, ani dvacet, ale přes šedesát. Všichni od sebe navzájem něco chceme. Jednom od starých už nechce nikdo nic. Ale když od sebe staří něco chtějí, my se tomu jenom smějeme.” (překlad D.P.) Zní to možná banálně, ale jak většina z vás z české varianty ví, Örkény to zpracoval naprosto skvěle.

Ano, tohle přes padesát let staré divadlo stále funguje...

I když je hra v českém provedení naturelem hlavních představitelek a scénou o dost jiná, stejně se mi dost často v mysli proháněla Medřická:


Maďaři vytvořili i film, ale ten jsem popravdě řečeno nedávno neměl sílu dokoukat... tak třeba někdy příště ;) :

Interview s autorem o hře:

Autor: David Prokop | středa 30.11.2011 17:51 | karma článku: 11.10 | přečteno: 1048x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Peter Krivda Soliwarski

Konkrétní podzim - Klub konkretistov

Vo štvrtok, teda 14. septembra tohoto roku sa konali vernisáže pri otvorení výstav Konkrétní podzim 2017 vo výstavných priestoroch Hradca Králové a Pardubíc.

26.9.2017 v 15:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Karel Sýkora

Rybář pragmatik... :-)

Rybář je člověk živíci se lovem a prodejem ryb. Tato činnost je označována jako rybolov. Základními rybářskými pomůckami při chytání ryb jsou pruty, sítě, vrše, případně harpuny.

26.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 |

Richard Mandelík

Lípa musica 2017

Po prvních sondách a článcích v odborném tisku a zveřejnění programu 16. ročníku rozhodnuto, že na několik koncertů pojedu a podaří se mi k tomu též přesvědčit Honzu.

26.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Karel Sýkora

Andrej Karaulov – Obyčejný fašismus

Ukrajina je země ležící ve východní Evropě; na východě hraničí s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem (včetně neuznaného Podněstří), Rumunskem, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem.

26.9.2017 v 5:38 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 126 |

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 267 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2643
Ročník 1978. Oblíbení blogeři: pánové R. J. Hřebíček, Binko a Kremlík. Právě čtu István Bibó, Breviárium.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.