Moje vzpomínka na pana arcibiskupa Otčenáška

Před pár dny zemřel v požehnaném věku arcibiskup Karel Otčenášek. Měl jsem to štěstí, že jsem se s tímto laskavým člověkem setkal hned několikrát, jednou, předminulý rok, dokonce ve velmi úzkém kruhu. Ne, nejsem organizovaný věřící, pocházím z typicky česky ateistické rodiny. Ale jsem dalek toho zaměňovat ateizmus Čechů s primitivním materializmem a relativizmem, stejně jako jsem dalek považovat za křesťany sebestředné pyšné agresory typu Michal Semín.

Arcibiskup Otčenášek na festivalu Mene tekel v roce 2007.menetekel.cz

S panem Otčenáškem jsem se potkal na různých akcích spojených s politickými vězni, také na festivalu Mene tekel (fotogalerie zde) a při spolupráci se švýcarským fotografem Simonem Freyem (jeho web, sekce Političtí vězni zde - klikněte na Portfolio a pak na Prisoners). Posledním a nejintimnějším setkáním byla krátká návštěva s manželi Freyovými v biskupství v Hradci Králové předminulý rok. Simon Frey vytvořil portrét pana arcibiskupa, který je nyní v inventáři královehradeckého biskupství, na té poslední návštěvě jsme předávali zmíněný portrét.

Setkání s panem Otčenáškem, to bylo vždy setkání se skutečně věřícím člověkem, který byl navíc velice laskavý. Vím, že to zní banálně a pro toho, kdo nepotkal skutečně pokorně věřícího člověka, také asi skoro nepochopitelné... Potkáte vetchého starce, který je ale velice duševně silný, laskavá víra (LASKAVOST, to je asi to slovo, které jej vyloží nejlépe), která nesoudí, která jen je a ukazuje, která byla když byl mladíkem, stejně jako byla, když byl starcem, kterému už nesloužilo skoro nic tělesného. Jeho víra byla, když tvrdě dřel jako dělník a byla i když chodil v nažehleném arcibiskupském oděvu.

Bohužel, velice často je tato skutečná víra na veřejnosti přebíjena různými agresívními pomatenci, kteří ji používají jako jiní používali komunistickou legitimaci. Naštěstí je tu také spousta jiných, a je jedno, jestli jsou to katolíci, protestanté, židé nebo budhisti, kteří nám ukazují, co skutečně cenu má a co je pravé a co zůstává a co jediné si vezmeme s sebou do hrobu. Všímejme si jen Otčenášků a snad raději ignorujme Semíny. Věřícím člověkem jsou totiž jen Otčenáškové, Semínové nikoli.

Oficiální životopis na webu hradeckého biskupství ZDE.

Doporučuji i velice zajímavé blogy R. J. Hřebíčka. Na téma víry psal třeba ZDE.