Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Volební vzkaz slovenských Maďarů Budapešti: nemluvte za nás!!

Slovenské volby se u nás rozebírají horem dolem, ale jeden aspekt se určitě ještě nezdůraznil. Totiž – slovenští Maďaři zcela jasně vzkázali premiéru Orbánovi, že si ale ani náhodou nemá osobovat právo mluvit za ně a dělat z nich jakoby své automatické podporovatele a snad i možné voliče. Jak si to mohu dovolit tvrdit?

Béla Bugárgoogle

Lze to tvrdit na základě počtu volebních hlasů pro iredentistickou a konfliktní Stranu maďarské koalice, která se navzdory tomu, že dosud byla pevnou součástí slovenské politické scény, tentokrát ani nedostala do parlamentu (jen 4,3%). Pál Csáky (malé foto) vsadil jednoznačně na konfrontaci, se svými voliči dokonce ani prakticky nekomunikoval jinak než přes maďarská média (hlavně Duna TV) a volebních debat se svými oponenty na Slovensku se ani neúčastnil. Zato měl naprostou podporu maďarské vládní koalice Fidesz-KDNP, která jej v osobě Orbána a vícepremiéra Semjéna dokonce podporovala intenzívně osobně i těsně před volbami. Vsadili na něj vše.

Naproti tomu poměrně nová strana Most – Híd v čele s umírněným liberálním politikem Bélou Bugárem (odpadlík z SMK) získala hned napoprvé slušných 8,1%. Bugár je opravdu člověkem spolupráce a to zcela bez frázovitého významu, kterým to snad může zavánět. Poctivě se snažil oslovit také ryzí Slováky, nekomunikoval tedy jen maďarsky jako Csákyho SMK, ale pochopitelně rovněž slovensky a kampaň pojal jako slovenskou. Bugár patří mezi moderní politiky slovenské scény v tom nejlepším slova smyslu.

Pokud jsem měl možnost sledovat několik vystoupení jak Csákyho, tak Bugára v maďarských televizích, bylo vše naprosto jasné – buď Bugárovské rozumná spolupráce na úrovni 21.století, nebo konfrontace řízená z Budapešti v podobě agresívního Orbánova poskoka Csákyho. Slovenští Maďaři vyslali opravdu překvapivě pozitivní signál, který nezamířil jen k primitivům na Slovensku (Slota, Kotleba) a v Maďarsku (Jobbik jako celek a řada vrcholných politiků Fideszu a KDNP), ale také do ostatních zemí, kde žije hodně etnických Maďarů. I tam si Orbánovi poskokové nemohou být již jisti, že se mezi nimi neobjeví nějaký Bugár, který vezme rozum do hrsti a odmítne politiku ubohé a trapné konfrontace.

Jeden z mála poučených textů o Maďarsku z poslední doby vyšel z pera poslance EP Jana Zahradila.

Zcela správně Slovenskou správným způsobem bleskově nedávno podpořil i prezident Klaus. A věřte tomu, že tohle tedy rozhodně maďarské mediální a politické elity nepřehlédly...

Nedá mi také, abych neupozornil na to, že zatímco kvalitní liberální ekonomická politika reprezentovaná Lajosem Bokrosem prostřednictvím paradoxně konzervativní MDF, neměla v Maďarsku ani možnost vstoupit do parlamentu, na Slovensku získala v podobě Sulíkovy strany Sloboda a Solidarita po pravdě řečeno přímo skvělých 12%. I v tom je podstatný rozdíl mezi slovenským a maďarským voličem. Myslím tedy, že mnohem zajímavější než paralely mezi slovenskou a českou politikou je kontrast mezi tou maďarskou a slovenskou. Je jasné, že k Trianonu nedošlo ani náhodou...náhodou.

Autor: David Prokop | úterý 15.6.2010 19:26 | karma článku: 19,28 | přečteno: 1466x
  • Další články autora
  • Počet článků 0
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 0x
Ročník 1978.

Oblíbení blogeři: pánové R. J. Hřebíček, Binko a Kremlík.

Právě čtu István Bibó, Breviárium.