Jeníček nás laskavě bere na vědomí

Málokdy se podaří na tak malé ploše shromáždit tolik nechutně narcistních výlevů jako se to podařilo soudruhu Švejnarovi, když vyjádřil ve svém blogu na aktualne.cz své znechucení nad tím, že si jej česká vláda dovolila neudělat komisařem za ČR. Splachovací a nesmírně ambiciózní Jenda se sotva stačil otřepat z toho, že navzdory pronesení několika projevů nebyl zvolen prezidentem naší republiky a teď zas taková šlupka jeho patologicky zbytnělému sebevědomí.

Body language :)))google

Protože jsem milému Ješitovi věnoval u příležitosti poslední volby prezidenta ČR hned několik blogů, dovolím si zde z nich vybrat best of pasáže, páč ten rok a půl nic na Jendovi nezměnil. Tím méně je pak důležité, že se ucházel o jinou funkci. Text ponechávám nedotčen, jen pro přehlednost alespoň ztučňuji hlavní body.

31.ledna 2008:

Vedle zcela racionálních argumentů bychom neměli zapomínat ani na věci iracionální, jako jsou řeč těla atp. Tak trochu z tohoto soudku je to, co napsal ve svém včerejším blogu pan Miroslav Macek, jenž má proti mnoha našim vrcholovým politikům tu podstanou výhodu, že není impotent, což mu umožnuje jednat po většinu dne zcela racionálně. Pan Macek občas na svém blogu zacituje něco z rad jeho velmi moudrého tatínka. Podělím se s vámi o tu poslední:

“Nepřekvapila mne vlastně ani "přehazovačka" na Švejnarově hlavě, můj moudrý otec totiž dle svých celoživotních zkušeností tvrdil, že chlapi s "přehazovačkou" takto klamou nejen vzhledem, ale i slovy a činy - a moje životní zkušenost je stejná.”

15.ledna 2008:

Oni totiž rodiče páně Švejnara nebyli žádní joudové ani ořezávátka, pantáta pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a je kolem toho opravdu dost nejasností, jak dnešním článku na Neviditelném psu spolu s dalšími věcmi shrnul pan Jiří Wágner:

http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-co-nam-to-vykladate-pane-svejnare-fjc-/p_politika.asp?c=A080114_175935_p_politika_wag

Doporučuji, je to vskutku výživný materiál, který asi dost osvětlí to, proč je na svém oficiálním webu pan Švejnar tak skoupý na slovo ohledně svých rodičů a ohledně odchodu své rodiny do zahraničí. Prakticky o tom všem cudně mlčí. Možná, že kdybychom se dozvěděli celou pravdu, hned by se nám rozsvítilo, proč si tak skvělě rozumí s kamarádem všech estébáků, veksláků a kolotočářů Paroubkem, který se cítil v normalizaci jako ryba ve vodě a je to pro něj opravdu retro, na které moc rád vzpomíná. Jo jo, kouzlo je v detailu!

7.ledna 2008:

Zcela mimo diskuzi, ať je pozorovatelův světonázor takový nebo onaký, je otázka střetu zájmů. Švejnar je v čele dozorčí rady ČSOB, se kterou je ČR v ostrých sporech o velké peníze. Tohoto postu se odmítá vzdát. I kdyby se ho již před časem vzdal, je tu důvodné podezření z toho, že bude pracovat proti zájmům ČR minimálně tak, že bude předávat důležité informace svým dosavadním chlebodárcům. Už jen tento první bod by měl být okamžitou a totální stopkou pro jakéhokoliv zákonodárce, který přemýšlí o tom, že by mu měl dát svůj hlas.

Švejnar, který je údajně tak pravicový, že Klaus je proti němu úplný nepřítel trhu, si výborně rozumí s odboráři, komunisty a skorokomunisty typu Paroubek a Rath. To je vůbec pikatní perlička – když si Klaus dovolil získat POTAJÍ podporu NĚKOLIKA komunistů, mohli se někteří zjevit hrůzou. Když dělá Švejnar VEŘEJNĚ totéž s tím, že chce bolševiky VŠECHNY, je skorem ticho po pěšině. Další velká výstraha.

Tedy přeloženo – není mu proti srsti být zajedno s příteli veksláků, estébáků, korupčníků atd. Hlavně tedy jde o to, že se nerozpakuje paktovat s lidmi, kteří reprezentují totální protipól jeho dosavadních názorů. Jak lze tedy takovému člověku něco věřit, na co se u něj můžeme spolehnout?? Je to tedy vůbec on, velký pravicový ekonom, jehož rodina utekla za normalizace do USA, nebo je to přítel lidí, kteří vychvalují sociální výhody a svobody normalizace?? Shrnuto – Švejnar je naprosto bezskrupulózní pokřivený charakter typu Rath nebo Paroubek. Když to bude třeba, udělá prostě cokoli. Švejnar je naprosto neideologický – jeho jediným zájmem je on sám.

V tomto kontextu samozřejmě nepřekvapuje, že podporu Švejnarovi udělil i velký disident Havel. Tomu samozřejmě vadí Klaus, který za bolševika brázdil Prosek Trabantem a do alba si ho fotila StB (zatímco Havel jezdil Mercedesem, bydlel v Praze na nábřeží a na víkendy jezdil na Hrádeček, kde krutým estébákům za plotem nabízel čaj), zatímco s takovým Paroubkem si rád zajde na oběd, páč ten je opravdickej karakter – za socíku se jen staral, aby bylo co jíst. Zato Klaus, kterýho vyhodili z práce, to je ta ošklivá šedá zóna, která radši hrála basketbal, než by psala básně na oslavu Stálina a jeho něžné pousmání. Prostě Havel a Švejnar si přes všechny ty řeči rozuměj se stejným póvlem.

Švejnar je naprostá politická nula bez sebemenších zkušeností z oblastí věcí veřejných. Pokud nebude ve vleku zájmů finančníků vlastnících ČSOB a příslušných jim nakloněných významných představitelů ČSSD, bude pod celkovým vlivem někoho jiného. Pro občany ČR z toho opět vyplývá jen nepředokládatelnost, nečitelnost, rozplizlost do neznáma. Spolu s ministrem Nečasem se taky divím, že u nás ještě neskončil onen pověstný cimrmanovský cyklus, kdy se tady v té naší malé české politice neustále snaží uplatňovat ti údajně čistí a neposkvrnění, ze kterých se pak vždy vyklubou nechopní a líní kariéristé. Vždyť už to tu všechno stokrát bylo, poučme se.

Švejnar se nehodlá vzdát občanství USA. Po křeslu v čele dozorčí rady ČSOB je to další důkaz toho, že Švejnar je jen nechutný kariérista, který navíc nehodlá vůbec, ale vůbec nic riskovat. Chce mít vše a nedát nic, to je jeho heslo. Přilétnout jako jakýsi pomatený turista žvatlající ptydepem, za které by se nemusel stydět ani Husák a chtít být hned na vrcholu. Bez práce, bez rizika.

Švejnar nadsazuje a lže o své kariéře (detailně zde: http://www.angle.cz/index.phtml?go=clanek&id=1785). Mluví o sobě jako o architektovi ekonomických reforem. Fakt je ten, že architektem ekonomických reforem může být jen ten, kdo je POLITICKY prosadí do PRAXE. Nikoli ten, kdo píše jakési traktáty, které jsou z hlediska veřejné praxe naprosto bez podstaty a hodnoty. Švejnar není žádná vědecká hvězda, je jen jedním z mnoha.  Mnoho samozřejmě dokázal – viz jeho post v ČSOB a akademická kariéra, ale není tou hvězdou, za jako se nám tu snaží vydávat.Je to jen generál po bitvě, další z chytráků, kteří všechno dobře vědí ex-post. Maďaři mají pro tyto lidí krásný pojem – okos tojás, tedy moudré vajíčko.

21.listopadu 2007:

Švejnarova předchozí kariéra je nepochybně vynikající, ale trochu mě zaráží a hlavně moc zajímá, co tedy tento pravicový ekonom slibuje komunistům a odborářům? Co to vypovídá o jeho charakteru a o jeho vlastnostech, je-li schopen být natolik flexibilní, že se svými pravicovými názory chce vyhovět především těm skupinám, které jsou dobře známé svým vypjatým levičáctvím či dokonce levicovým extrémizmem? Jak to, že mu není „proti srsti“ být kandidátem socialistů, jejichž hospodářská a obranná politika je zcela proti názorům, které zastával po velkou většinu svého života? Že by chytil dimunovku?

Jedno řešení jsem už předestřel v jednom z mých minulých blogů – Švejnar je totiž exponentem ČSOB (je předsedou dozorčí rada této banky!!), tj. finančních kruhů úzce napojených na sociální demokracii, což je strana jednající už léta výhradně ve prospěch těchto kruhů napojených na ČSOB. Osoby napojené na tyto toky „vydělávají“ desítky a stovky milionů korun na transakcích ČSSD pro ČSOB připravených (příklad za všechny je Jansta). Švejnar se tedy v křesle prezidenta bude hodit, páč může leccos ve prospěch mnohých šikulů „ošetřit“ a hlavně vypustit ven potřebné informace, ke kterým se jako nejvyšší ústavní činitel pochopitelně dostane.

Druhá, neméně důležitá věc - možná, že to bude tak, že pan Švejnar chce být také jen prostě více vidět, chce společensky stoupat, v čemž ho zřejmě již vysoké akademické a manažerské funkce nedokáží uspokojit. A tak pro své ego udělá naprosto vše, popře svoje názory, bude se otevřeně podlézavě vtírat do přízně lidem, proti kterým by měl podle všeho naopak aktivně a důrazně vystupovat, protože jsou zastánci všeho toho, čeho on údajně není. Zkrátka pan Švejnar si řekl – „Barák mám, auto mám... co ještě nemám? Hrobku.“ Tak jde do toho. A dělá to asi dobře, líbí se nejen Paroubkovi, ale třeba i Bursíkovi a jeho pantátovi Dienstbierovi – a to už je co říct.

Myslím si, že o karakteru pana Švejnara, který coby školáček z naší země emigroval na počátku obludné normalizace, svědčí i to, že mu nevadí, že Paroubkovi nejlepší kámoši jsou téměř výhradně z kruhů veksláků, estébáků a kolotočářů. Škoda, přeškoda, že rodina páně Švejnara nezůstala v Československu o nějaký ten rok déle, možná by si pak užila nějakých metod akce StB, která do neblahých dějin komunistické šikany vstoupila pod krycím jménem Asanace. Možná, že kdyby panu Švejnarovi soudruzi před emigrací nadělali něco značek rozpálenou cigaretou a párkrát mu vyprášili při výslechu kožich, že by na věc hleděl jinak a raději se ve prospěch prospěchářů typu Paroubek neangažoval.

Ale co já se tomu všemu divím, vždyť se ta story tak trochu opakuje podle jednoho už postaršího scénáře, který byl realizován ve vztahu Havel – Klaus. U Havla také nevadilo, že ho zvolil napoprvé celobolševický parlament, že se obklopil bezpáteřnými typy jako Čalfa, Dienstbier či Pithart. Nevadilo, že pro jeho zvolení českým prezidentem musel být pitomec Sládek ve vazbě. Pan Švejnar se asi při poradenské činnosti u pana Havla lecčemu přiučil. Taky třeba zkritizuje Klause za všechno možné. Ono ale něco jiného je kecat a něco jiného je konat. To je generálů po bitvě, všech těch moudrých teoretiků, kteří věděli velké kulové, když bylo třeba konat a ex post pak blábolí a blábolí.

5.listopadu 2007:

Takže tento pán, jistě ctihodný profesor, který ale z Michiganu nevidí do života v České republice jinak než přes brýle akademika toužícího ukojit své ego ve vysoké politice, je tedy střetem zájmů jak vytrženým z učebnice. A je celkem vzato jedno, jestli post předsedy dozorčí rady ČSOB opustí třeba už zítra – kdo dnes bude věřit tomu, že až se tento pán dostane jako nejvyšší ústavní činitel k tajným dokumentům, že nějak neprosáknou k nepřátelské straně, tedy k pirátům z ČSOB? Může nás to všechny stát nějakou tu kačku.

Dost to v jednom aspektu, totiž v aspektu bezpečnostním, připomíná Tošovského nedávnou kandidaturu do čela Mezinárodního měnového fondu. Tošovský, dávný spolupracovník StB a jistě nejen její, byl naštěstí neúspěšně tlačen na tento důležitý post Ruskem (věnoval jsem se tomu před časem ve zvláštním blogu). Jako bývalý premiér ČR a dlouholetý guvernér ČNB by tak nepochybně v případě svého úspěchu pro ČR a další země představoval ještě větší bezpečnostní riziko, než jaké představuje dosud. Rusové jistě netlačí do čela významné světové instituce někoho jen tak pro nic za nic. A v ruské vládě a významných průmyslových konglomerátech se to jen hemží bývalými (??) vysokými důstojníky KGB. V širším slova smyslu se tu také dá hovořit o střetu zájmů.

Vraťme se k panu Švejnarovi – ČSSD nám tedy tlačí na post nejvyššího ústavního činitele jednoho z nejvyšších činitelů ČSOB, se kterou má český stát nevyřízeno mnoho veledůležitých účtů. A tlačí právě ČSSD, která má od této obrovské krádeže paže zborceny špínou takříkajíc až po ramena. Jistě se jedná o čirou shodou náhod, jak už to tak bývá. Obdobná shoda náhod jako když se už zase nemluví o Grossovi, kde jde o stamiliony a propírá se horem dolem strejda Čunek, v jehož případě, byť je na tom morálně defacto stejně, jde ve srovnání s Grossem vyloženě o drobné do automatu na kávu (u Grosse ty nejlepší kousky nejsou veřejnosti známy tak jako jeho akcionářský génius). Další z mnoha výpovědí o úrovni českých novinářů, kteří ostatně běžně konají protizákonně – mám na mysli nákupy důvěrných informací od paní na sociálce počínaje a státními zástupci a vysokými policejními důstojníky konče. Tak co se divíme. Miloš byl dost vychlastenej, ale jeho slova o novinářské žumpě by se měla do žuly tesat (poctivých a pracovitých novinářů se pochopitelně má slova netýkají!!).

V souvislosti se Švejnarem a ČSSD je tu ještě jednat věc, kterou jsem zmínil sice už na začátku, ale myslím, že je třeba ji podtrhnout. ČSSD nám de facto nutí do čela státu cizince, někoho, kdo nezná reálný život v ČR. Ne že bych si myslel, že je pan Švejnar akademik – popleta, nebo že by to bylo až tak výjimečné, aby někdo z emigrace nebo dlouhodobě žijící v zahraničí zastával následně nejvyšší posty ve své domovině. To jistě ne. Ale myslím si, že doma máme minimálně stejně dobré kandidáty, kteří ovšem oproti panu Švejnarovi mají tu důležitou a v mých očích rozhodující výhodu, že zemi, ve které mají vládnout, opravdu znají. Obávám se, že pan Švejnar bude loajální tak maximálně k mezinárodní akademické obci a ke svému nynějšímu chlebodárci. Buďto se sním bude manipulovat jak s hadrem na holi nebo se bude vyjadřovat k nějaké globální pitomosti na Fóru 2000.

No co říkáte? Tolik vody uteklo – a přitom by se to dalo do žuly tesat!! :))